|
|
Conflict Dynamics in the Power-sharing Postconflict States
Podhorský, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Sdílení moci se stalo častým nástrojem řešení konfliktů a postkonfliktní rekonstrukce v hluboce rozdělených plurálních státech. Přestože ve většině případů model sdílení moci selhal a byl zrušen během prvních let po svém zřízení, v současnosti existuje několik států, ve kterých konkrétně konsociační model sdílení moci přetrval a je považován za úspěšný. Tato práce si klade za cíl určit dopady modelu sdílení moci na dynamiku konfliktu z dlouhodobého hlediska. Zároveň je sledován vývoj modelu sdílení moci a dán do souvislosti s konfliktní dynamikou. Kvůli vývoji modelu je teoretická část zaměřena na dva modely sdílení moci - konsocialismus a centripetalismus. U každého modelu je rozpracována jeho podoba, záměr a teoretické predikce, které jsou později porovnány s vývojem v Libanonu a Burundi po občanských válkách v období od roku 2005 do roku 2019. Každé z těchto období je rozděleno do několika časových úseků, které jsou ohraničeny mírovými smlouvami a změnami, které přímo upravily model sdílení moci v daném státu. Rozdělení období do několika úseků umožňuje a usnadňuje sledování dynamiky konfliktu a vývoje modelu sdílení moci. V každém časovém úseku je analyzován politický vývoj, politické krize, konflikty zaznamenané v databázi UCDP a vývoj občanské společnosti. Tyto faktory jsou dány do kontextu modelu...
|
|
|
Role of NATO in the postconflict reconstruction of Iraq
Mizerová, Katarína ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postkonfliktní rekonstrukcí Iráku, konkrétně kontribucí Severoatlantické aliance k této aktivitě. Cílem práce je analyzovat a zhodnotit přispění NATO, zjistit, ve kterých bodech obnovy se na ní organizace účastnila, a zda byla její mise provedena efektivně. První část je teoretickým východiskem řešení konfliktů, druhá část se věnuje základním charakteristikám Severoatlantické aliance. Třetí část se zabývá konkrétní problematikou Iráku. Závěr je věnován postkonfliktní obnově Iráku po OIF a přispěním NATO.
|
|
|
Analýza postkonfliktní rekonstrukce v Afganistanu z pohledu institucionální ekonomie
Hrušková, Adéla ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám postkonfliktní rekonstrukcí v Afghánistánu od americké vojenské invaze v roce 2001, a to především tím, jaké institucionální reformy zde byly provedeny a zda správně fungují. Nejprve se věnuji tomu, k jakým závěrům došli teoretikové institucionální ekonomie ohledně toho, jakou roli hrají instituce v hospodářském růstu, jak politické a ekonomické instituce vznikají a jak se vyvíjejí a zda je možné institucionální prostředí v zemi změnit. Institucemi, které vedou k hospodářskému růstu, jsou především rovnost před zákonem, rovnost příležitostí, vláda práva, svobodné podnikání a obchod. Ne ve všech zemích se ale toto optimální institucionální prostředí vytvořilo, a to z důvodu vzájemného působení odlišného ekonomického a politického vývoje. Tyto země pak často trpí chudobou a nestabilitou a mezinárodní společenství v řadě těchto případů zasahuje, aby tuto nepříznivou situaci změnilo. Jak se však na řadě neúspěšných intervencí ukázalo, změnit institucionální uspořádání země není jednoduché. Spontánně neboli zdola vyvinuté instituce jsou ve společnosti hluboce zakořeněné, a pokud nejsou v souladu s přijatými institucionálními reformami, tyto nové instituce pravděpodobně nebudou fungovat a mohou působit dokonce kontraproduktivně. V případě Afghánistánu došlo lety občanské války k vytvoření válečné ekonomiky a k naprostému rozpadu státních institucí, přičemž toto mocenské vakuum bylo vyplňováno mocenským vzestupem warlordů, kteří pomocí svých ozbrojených milic ovládali určitá území a vydělávali na nelegálním obchodování. Reformní proces nastartovaný po úspěšné vojenské intervenci v roce 2001 a svržení režimu Talibánu s cílem zavést v Afghánistánu liberální demokracii západního typu nebyl úspěšný. Většina území je opět pod kontrolou Talibánu, ekonomiku tvoří převážně pěstování opia a nelegální obchod a země je stále velmi chudá a nestabilní a navzdory změně formálních pravidel se prakticky nic nezměnilo -- Afghánistán je stále válečnou ekonomikou a padlým státem.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce na příkladu Bosny a Hercegoviny: role jednotlivých aktérů
Holíková, Alena ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Občanská válka v Bosně a Hercegovině,která se odehrála mezi lety 1992 - 1995, je považována za nejtragičtější konflikt na území Evropy od konce druhé světové války. Ačkoli proces postkonfliktní rekonstrukce na místě probíhá již 17 let a je do ní zapojen bezpočet různých aktérů, stále není ukončen. Tato práce se zabývá tím, jakou roli hrají v procesu postkonfliktní rekonstrukce jednotliví zapojení aktéři. První část textu je věnována teorii postkonfliktní rekonstrukce, druhá se zabývá současnou situací v Bosně a Hercegovině a problematikou Daytonské mírové dohody. Třetí je pak plně zaměřena na analýzu jednotlivých skupin aktérů. V práci jsou analyzovány celkem tři skupiny aktérů: mezinárodní společenství, místní vládnoucí elity a mezinárodní a místní nevládní organizace.Cílem práce je jednak odhalit záměry těchto aktérů v procesu rekonstrukce a jednak zhodnotit jejich možnosti těchto záměrů dosáhnout. Pro analýzu aktérů byla užita metoda SWOT.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu a přínos mikrofinancí
Bizoňová, Jana ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
I přes obrovskou finanční podporu mezinárodního společenství neprobíhá postkonfliktní rekonstrukce v Afghánistánu podle očekávání. Pomoc se kvůli nestabilní situaci, vysoké míře korupce a neefektivitě státní administrativy nedostává těm, kterým je primárně určena, tedy nejchudším obyvatelům země. V této souvislosti se mikrofinance, resp. mikroúvěry, jeví jako vhodný komplementární nástroj ekonomické obnovy, neboť umožňují přístup k finančním prostředkům právě těm nejchudším. Práce si klade za cíl zhodnotit, zda Afghánistán splňuje předem stanovené podmínky pro úspěšnou implementaci mikrofinancí, a to s využitím základních poznatků o postkonfliktní rekonstrukci a možném přínosu mikrofinancí.
|
host ::
RSS.